frater Iohannis

Kdo je tento Ježíš a proč zemřel na kříži?

Ježíš Je Syn Boží, Je Bůh, ale zároveň Je i plně člověk. Tak tomu věříme my, v Něj věřící. I nevěřící by měli ale vědět, že tento Člověk mezi námi dle historických důkazů žil a byl umučen – byl ukřižován. Jak to přesně bylo, není nejpodstatnější. Pokud jsem ochotni přijmout onu pravdu, že kdysi žil muž jménem Jošua z Nazareta, či tak nějak, (jak se o Něm zmiňují ve svých spisech římští historici: Tacitus: Letopisy XV. Kniha 44., Josephus Flavius: Židovské starožitnosti, XX. kniha, 200., Suetonius: Životopisy dvanácti císařů, V. kniha, 25., kteří potvrzují existenci takové osoby), pak si asi můžeme položit otázku, proč zemřel. Ježíš byl v každém případě odsouzen a umučen. Bylo to proto, že pobuřoval mocné tohoto světa i prosté lidi. Zvláště pak ale moc duchovní – tedy židovské starší, Farizeje, zákonníky a velekněze. Nenáviděli Ho, protože ve svém učení vždy dával přednost praktické Lásce před obřady, svátky a poslušností kněží. Usvědčoval tak tyto náboženské vůdce, že plní sice formálně pravidla Zákona, ale ve skutečnosti to nečiní z jediného správného a také jediného spasitelného důvodu – nečinili to z Lásky k Bohu a k lidem, ale z různých zištných důvodů (například aby si zajistili slávu, moc, nebo věčný život). Do tohoto pokrytectví strhávali i běžný věřící lid a tím riskovali jejich naději na věčný život. Bůh proto zasáhl, poslal Svého Syna, aby se pokusil co nejvíce lidí zachránit. Ať věříme či nevěříme, asi nás zajímá, jaká byla motivace Ježíše. Proč neutekl, ale nechal se odsoudit a ukřižovat? Jednoduchá a nesprávná odpověď je ta, že to udělal pro Sebe. Složitá a správná odpověď je ta, že to udělal pro Boha a druhé lidi, pro nás, pro mne, pro tebe. Bez ohledu, zda jsme věřící či nikoli, jedno bychom Ježíši měl přiznat a měli bychom tohoto Syna Člověka mít proto rádi, Ježíš vše vytrpěl a zemřel krutou smrtí na kříži s pevným přesvědčením, že umírá, aby zachránil životy mnohým lidem a to nejen v Jeho době, ale napříč věky (Ježíš také nezemřel jen za věřící, ale i za nevěřící, za všechny, kdo hřeší, za celé lidstvo). Ježíš také nezemřel kvůli Svým hříchům, ale kvůli hříchům všech lidí všech věků. On se prostě dobrovolně obětoval s přesvědčením, že druhým i nám osobně pomůže a zachrání nás. Je jedno, zda věříme nebo nevěříme, že se Mu to tímto povedlo, samotný fakt, že se někdo za nás, za mne za tebe obětoval a mnoho vytrpěl z Lásky k nám lidem, je myslím plně postačujícím důvodem, abychom takového člověka milovali, měli Jej rádi a vážili si ho a znovu říkám, že bez ohledu, zda byl Bůh nebo ne, zda věříme či nevěříme, že se Mu to tímto skutkem povedlo. Jak můžeme nemít rádi někoho, kdo zemřel, aby nás zachránil? A On věřil, že nás tím zachraňuje. Jak bychom tak dobrého člověka mohli nemít rádi? A proč? Jak bychom mohli nemít rádi muže, který v bitevní vřavě nás zachrání tím, že zalehne nepřátelskou střílnu? Svou matku, která zemře při porodu, aby nás přivedla na svět? Hasiče, který zachrání naše děti z hořícího domu, ale nadýchá se moc spalin a zemře? Jak bychom mohli nemilovat Ježíše? A proto, ať věříme či nevěříme, chtěl bych, abychom měli rádi Ježíše – to je to podstatné a je to spravedlivé. Můžeme Ho milovat jako Boha, můžeme Jej mít rádi jako člověka… Jen když Ho máme rádi a nepohrdáme Jím! Láska je naplněním Zákona, proto, kdo má rád Ježíše a váží si Ho za to, že zemřel pro nás, ten naplnil Boží Zákon. Milujme Ho a milujme Ho i v lidech kolem nás, protože On Je přítomen v těch nejpotřebnějších, nejchudších a nejslabších lidech, které známe a kdykoli někomu z nich pomůžeme, tak tím vyslovujeme poděkování Ježíši, za Jeho Lásku, s níž za nás, za každého z nás osobně zemřel krutou smrtí na kříži. Ano, my věřící věříme, že taková Láska, která se v Něm projevila, se prostě nedá zcela navěky zabít a umlčet a že proto Ježíš vstal z mrtvých. Ovšem to musí posoudit každý člověk sám v sobě, zda věří, že je či není možné zabít tak silnou a úžasnou Lásku – to už je otázka víry. Otázka pravdy a reality je: On zemřel za mne, za tebe, aby nás zachránil, umíral s tímto vědomím, zaslouží si naši lásku, díky a úctu? Odpověz si na tuto otázku každý sám za sebe.

Váš bratr Jan

P.S.

Ještě bych rád dodal: Ježíš není vinen a nemůže za všechno to zlo, které napáchali ti, kdo se k Němu hlásí, kdo s Jeho Jménem na rtech vraždili ve válkách, pobíjeli jinověrce a pravdomluvné, upalovali a kaceřovali, kdo do dnešních časů rozsévají smrt a hanobí Jeho Jméno a odkaz. Ježíš také nemůže za zvrácenou modloslužbu církví, které sloužíce majetku (jak je vidno i na církevních restitucích) pošlapávají celé dějiny Jeho nařízení sloužit bez majetku a vše rozdat a pomáhat a zastávat se chudých. Tyto věci nejsou, ač se nám to často tak může mylně jevit, spojeny přímo s Osobou Ježíše s Jeho Vůlí o čemž se můžeme přesvědčit, pokud si přečteme to, co On Sám nám v Evangeliích říkal, co učil a co žil, tedy co On chtěl. Nespojujeme proto zločiny církví a věřících hříšníků s Ježíšem – On Je nevinný! My máme od Boha svobodnou Vůli a můžeme ji i zneužívat, což se často děje a proto není fér nemít rádi Ježíše pro věci, které nenařídil a nechtěl, ale jsou jen lidskou zvůlí.